Contents:
V 7 sondách obr. I když valouny z droby, pískovce a křemence, získané v obou sezónách z kamenného vyložení, nejeví na pohled stopy žáru a totéž platilo o zemině pod nimi a v okolí, a i když takřka úplně scházel popel a mazanice, nepravidelně oválný tvar vyložení o rozměrech přibližně 0,72 x 0,54 m, především ale přítomnost silně přepálených střepů v části, zkoumané v roce a masivně, většinou mnohonásobně zvýšená magnetická susceptibilita valounů z vyložení např. u 10 vzorků z droby nebo drobového pískovce se pohybuje v rozmezí 1,76 9,64 x SI, zatímco běžně u tohoto materiálu nehledě k nečetným výjimkám bohatým na minerály s obsahem železa, což není náš případ nepřesáhne hodnotu 0,5 x SI , naznačující, že prošly žárem, nepřipouštějí pochybnosti o správnosti pracovní interpretace.
Objekt byl v roce dobrán takřka úplně a výsledná podoba má nezvyklý, esovitě nepravidelný tvar; snad jde. HOŘÍNKOVÁ o hliník obr. Nálezy odpovídají strukturou a charakterem nálezům z předchozích let. Mezi zlomky keramiky z toho ks ze sídlištních jam převažuje lineární keramika fáze IIb obr. Vlivy kultury s východní lineární keramikou nelze před zpracováním vyloučit, jednoznačné šárecké či želiezovské elementy opět chybějí. Málo výrazná keramika hornoslezské lengyelské skupiny neprotiřečí datování na sklonek lengyelského vývoje.
Mezi surovinami kamenné štípané industrie ks, z toho ks z jam; obr. Z 64 ks silicitů krakovsko-čenstochovské jury nese kůru 17 ks, tj. Keramika kultury s lineární keramikou ze sídlištních objektů v roku foto K. Kamennou broušenou industrii 3 ks reprezentuje plochá sekerka z blíže nespecifikovatelného metabazitu obr.
Poslední zlomek, také z klínu, pochází ze šedé vrstvy a je vyroben nejspíše z metabazitu typu Jizerské hory obr. Z hrubotvaré industrie rozšiřuje dosavadní kolekci z lokality 5 ks zátěží sítí či jejich zlomků obr. Nálezy ze šedé vrstvy v sondě S17B z roku Štípaná kamenná industrie, zcela vlevo enormně dlouhá čepel s odlomeným terminálem i bází foto K. Sběr z roku Jádra ze silicitu krakovsko-čenstochovské jury a jejich zlomky foto K. z orniční vrstvy je nejistý. Všechny jsou vyrobeny z různých variet pískovce, doplňuje je valoun kulmské droby.
Všechna mazanice zřejmě pochází z výmazu stěn budov, nikoli z pecí. Pro radiokarbonové datování se však ukázal vhodný jen jeden, z objektu Tento vzorek lab. č poskytl konvenční datum ± 40 BP. Více k tomu srv. Všechny sídlištní jámy, a snad i kůlové jámy či jamky s nimi související, náležejí fázi IIb kultury s lineární keramikou. Ohniště a relikt nadzemní kůlové konstrukce jsou prozatím, jak již bylo řečeno, nedatovatelné. Zmiňovaný sběr na konci října obr.
Analýza štípané industrie, jak bylo řečeno, právě probíhá, provádí ji Mgr. Mlejnek a na naši prosbu věnoval přednostní pozornost malé kolekci 35 ks silicitů krakovsko-čenstochovské jury ze sběru.
Vypočítávat procenta z tak malého sběrového souboru by bylo zbytečné a nechceme ani předbíhat celkové zpracování. Aktuální relevanci má pro naše úvahy několik věcí. Jádra jsou podle jeho zjištění většinou zbytková 8 ks nebo alespoň těžená 5 ks ; mezi těženými průměrná výška 52,2 mm jsou též dva kusy vyšší než 60 mm 74 mm, s těžní plochou vysokou 73 mm, a 62 mm; obr. Nejzajímavější je kus nepravidelného tvaru, zčásti kortikální, označený 2 Za konzultaci ke vzorkům mazanice během komise výzkumu v roce děkujeme M.
Letecký pohled foto P. Jeho rozměry jsou x 66 x 48 mm. Je na něm patrný pokus o přípravu těžní plochy 1 zkouška. Domníváme se, že jde o kus, sekundárně odlomený z velkého jádra, připraveného z hlízy, která musela podle tvaru zlomku mít velikost nejméně 20 cm, spíše více.
Dva kusy broušené industrie, plochá kopytovitá sekerka z metabazitu typu Jizerské hory a fragment dosti masivního kopytovitého klínu z metabazitu snad původem z Hrubého Jeseníku, náležejí kultuře s lineární keramikou. Zbylé dva kusy, fragment sekery s oválným symetrickým průřezem a polotovar? velké sekery, nutno přisoudit nejspíše lengyelské kultuře.
vyrobené z prachovce. Výsledky průzkumů Daniela Fryče v letech Souběžně s aktivitami Ústavu archeologie pokračoval v intenzivní penetraci oderského levobřeží také D. Fryč z Hladkých Životic.
Objevil při nich mimo jiné nové neolitické lokality též na katastru Kujav obr. Při povrchových sběrech odtud získal menší soubory kamenné štípané industrie, několik kusů kamenné broušené industrie a sporadicky fragmenty keramiky. Předběžně v nich mezi surovinou štípané industrie převládají silicity glacigenních sedimentů a mezi keramikou lengyelské fragmenty. Přítomnost silicitů krakovsko-čenstochovské jury, byť menšinová, ojedinělé keramické úlomky, zařaditelné do kultury s lineární keramikou a přítomnost kopytovitých klínů a seker či jejich zlomků však ukazují, že podobně jako na lokalitách v Pustějově a Hladkých Životicích-Velké straně máme v obou případech nejspíše co dělat se dvěma sídlišti, a to starším lineárním a mladším lengyelským.
Lokalita na okraji intravilánu Kujav solitérním založením na drobné vodoteči i dispozi-. Neolitické osídlení v okolí Studénky. Legenda: a sídliště kultury s lineární keramikou; b sídliště kultury s lineární keramikou a hornoslezské lengyelské skupiny; c sídliště hornoslezské lengyelské skupiny zpracovali P. Rataj a A. cí uvnitř mikroregionu dokonale zapadá do rámce ostatních lineárních sídlišť.
Rovněž butovické sídliště leží na vlastní byť dnes již zaniklé vodoteči, ale osídlení kultury s lineární keramikou by zde, podle jediného získaného typického zlomku keramiky, Obr. Fragment keramiky kultury s lineární keramikou kresba i foto D. zdobeného trojnásobnou volutou z jednoduché široké rýhy obr. Jednoznačne rozhodnout může ovšem jen terénní výzkum. Další dvě lokality objevil D.
Fryč na katastru Hladkých Životic. První lokalita, Hladké Životice- -Vrásčitý Fryč , 27 29; , leží na opačné straně potoka a vsi než lokalita Velká strana ve vzdálenosti asi 0,9 km severním směrem , druhá při soutoku Husího a Děrenského potoka Fryč , , asi 1,5 km jihovýchodně od sídliště Velká strana a 1 km jihozápadně od sídliště u Kujav. Podle jeho nálezů, pokud jsme mohli pozorovat, jde prozatím výhradně o lengyelskou keramiku. Zcela dominuje štípaná industrie z glacigenních silicitů, jen ojedinělé jsou kousky krakovských silicitů úštěpy s kůrou, snad sebraná surovina?
Nejnověji pak D. Fryč hlásí podle nálezů kamenné industrie keramiku nezískal další lokality z Pustějova Fryč, v tisku. Z nich lokality Pustějov 3 a nejspíše i 4 se zdají být podle polohy pokračováním sídliště na Dolní roli tvořeného v jeho. HOŘÍNKOVÁ nomenklatuře lokalitami Pustějov 1 a 2 za železniční tratí Přerov Bohumín. Tím by se sídliště přiblížilo k dnešnímu toku Odry až na 0,4 km, nejedná-li se ovšem o recentní povodňové splachy podle místních občanů sahala při povodni v roce voda přes trať až do jižní části sídliště na Dolní roli. Lokalita Pustějov 5 trať Hůrský by měla ležet ve vzdálenosti asi 1,1 km přibližně na západ od Dolní role, několik set metrů od opačného okraje intravilánu obce, od jihu a západu obtékána bezejmennou vodotečí přítokem Pustějovského potoka a asi 1,6 km na jihojihovýchod od lokality na okraji Kujav.
Dnešní tok Odry je od ní vzdálen asi 1 km. Zdá se tedy, že jde o další samostatné sídliště. Nepočetnou štípanou industrii jsme neměli, stejně jako v případě jeho lokalit 3 a 4, dosud příležitost shlédnout, ale podle nálezcových kreseb zejména přítomnost dvou šipek typu Štramberk by ji měla datovat na sám konec lengyelského vývoje. Neolitické osídlení v okolí Studénky Dosavadní výsledky výzkumů a průzkumů ukazují existenci dvou zčásti se územně překrývajících neolitických mikroregionů obr.
Starší náleží kultuře s lineární keramikou a sídliště, solitérně zakládaná na krátkých vodotečích, případně u jejich soutoků, jsou uspořádána do nepravidelného řetězce, v zásadě orientovaného Odrou, prozatím sahajícího od Bravantic po Hladké Životice. Mladší, lengyelský, s lokalitami podobně zakládanými ve vztahu k drobným vodotečím, je uspořádán spíše shlukově mezi Studénkou-Butovicemi a Hladkými Životicemi. S ohledem na absolutní datování středoevropských neolitických kultur by měl být mezi oběma mikroregiony rozdíl mnoha set, možná až tisíce let srv.
datování níže a o jakékoli přímé návaznosti tedy nelze uvažovat. Není však zcela vyloučeno, že příchozí lengyelský lid mohl rozpoznat některá místa staršího osídlení a znovu je osadit, případně, že mohla existovat i nějaká tradice o starším osídlení v této oblasti. Osídlení kultury s lineární keramikou Podstatně lépe než lengyelské je poznáno osídlení kultury s lineární keramikou, sestávající ze sídlišť na katastru Bravantic, Studénky, Studénky-Butovic, Pustějova, Kujav a Hladkých Životic obr.
První dvě jsou monokulturní, na zbylých čtyřech lokalitách je také mladší, lengyelský, sídlištní horizont.
Každá osada je situována na krátké lokální vodoteči v případě Studénky-Butovic už jen zčásti čitelné na leteckých snímcích či u soutoku takových vodotečí a podle výsledků dosavadních průzkumů které ovšem nepokrývaly systematicky celé území by výše proti proudu další sídliště snad již být neměla.
Rozestupy mezi jednotlivými sídlišti v nepravidelném řetězci podél Odry kolísají v rozmezí 1,4 km až 4 km. Vzdálenost od dnešního řečiště se pohybuje od 1 km do 3,5 km, úměrně tomu i vzdálenost od okraje nivy 3. Už jen letmý pohled na mapku ale vnuká představu ještě jednoho sídliště uvnitř řetězce, někde na Butovickém potoce.
Tomu by nasvědčovaly i některé údaje ve starší literatuře srv. Existence sídliště tam by uzavřela řetězec s rozestupy 2 3 km, ovšem s výjimkou Fryčovy lokality Studénka-Butovice.
Moderní průzkumy zde a ani jinde podél zmíněné vodoteče však dosud nic nezjistily. Pokud sídliště existovalo, může být již úplně zničeno rozsáhlou výstavbou. Nevíme také, zda sídliště v Bravanticích a Hladkých Životicích představují terminály řetězce osad. Dávno konstatovaný ojedinělý nález keramiky s výzdobou notové značky někde na katastru Suchdolu nad Odrou obr.
I; , nevylučuje jeho pokračování až tam. Ani o datování mikroregionu jako celku není prozatím jasno. Všechna tři dosud zkoumaná sídliště lze na bázi typologie keramiky zařadit do rámce fáze IIb kultury s lineární keramikou a měla by se na tuto fázi také omezovat; nálezy početné keramiky se zdají vypovídat v tomto ohledu jednotně.
To však nemusí platit pro zbylé tři osady. Ty k lineárnímu mikroregionu nesporně patří ve smyslu územním, a ze všech třech jsou známy povrchové nálezy z krakovské jurské suroviny, podobné nálezům z lokalit zkoumaných exkavací; nejvýraznější je to u sídliště Hladké Životice-Velká strana. Dislokace této lokality i lokality u Kujav kromě toho naznačuje organickou souvislost se sídlišti, datovanými výzkumem.
Keramika z povrchových průzkumů na obou lokalitách ovšem neposkytuje pro bližší datování v rámci kultury s lineární keramikou dosud dostatečnou oporu. Ta či ona z nezkoumaných osad může tedy začínat i dříve nebo být vůbec starší než tři lokality dosud zkoumané, či naopak pokračovat i později, případně náležet pozdějšímu úseku stupni III zcela. Vyloučit nelze prozatím samozřejmě ani více časových horizontů v rámci kultury s lineární keramikou, oddělených hiátem, 3 Původní vzdálenost však byla pravděpodobně větší; veliké množství leteckých snímků, pořízených pro účely fotogrammetrie v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost reg.
Snímky ovšem nejsou dosud vyhodnoceny. Osídlení kultury s lineární keramikou v Oderské bráně a na jejím pomezí a distribuce silicitů krakovskočenstochovské jury. Legenda: a výzkumem ověřené sídliště distribučního mikroregionu fáze IIb; b předpokládané sídliště distribučního mikroregionu fáze IIb; c sídliště stupně I na trase distribuce? na jednom či více sídlištích.
Pokud jde o sídliště ve Studénce Butovicích, jediný datovatelný fragment lineární keramiky získaný při povrchových sběrech ukazuje dokonce do staršího stupně I této kultury obr. Může jít o náhodu, ale prozatím musíme počítat s tím, že tamější sídliště je starší, případnou nesoučasnost může signalizovat snad i jeho umístění vzdálenost 1,4 km od sídliště u Pustějova zcela nezapadá do jinak dosti shodných rozestupů řetězce ± 2 3 km. Samozřejmě, ani v rámci samotné fáze IIb nemusejí být a pravděpodobně ani nejsou všechna sídliště mikroregionu plně synchronní, ale stav poznání prozatím nedovoluje bezpečně ordinovat subtilnější časové rozdíly ani mezi třemi zkoumanými lokalitami.
Lengyelské osídlení O lengyelském osídlení víme dosud daleko méně. Mikroregion tvoří, počítáme-li i s nejnovější lokalitou Fryčovou Pustějov-Hůrský , celkem snad sedm sídlišť obr. Tři z nich jsou pravděpodobně monokulturní Hladké Životice- -Vrásčité a osada u soutoku Husího a Děrenského potoka, Pustějov-Hůrský , zbylé představují mladší sídlištní horizont na lokalitách kdysi lineárních Studénka-Butovice, Pustějov-Dolní role, Kujavy, Hladké Životice-Velká strana.
Vzdálenosti mezi nimi se pohybují v intervalu ± 1 2 km, jsou tedy o něco menší než vzdálenosti mezi sídlišti kultury s lineární keramikou. Nálezy pocházejí z povrchu,. HOŘÍNKOVÁ v případě Pustějova také z vrstev nad objekty, případné z různých depresí nejasného původu a účelu. Dosud nebyl zachycen žádný zahloubený objekt, který by bylo možno bezpečně označit za intencionální lengyelskou sídlištní jámu.