Kvalitná strava. Krmivo Zdravie Antiparazitiká Misky Fontánky Nádoby na krmivo. Hračky Obojky, postroje a vôdzky Prepravky a tašky Peliešky a domčeky Škrabadlá a mačací nábytok Starostlivosť a kozmetika. Hygiena a poriadok Toalety Podstielka Dvierka Doplnky Knihy. Aktívny život s mačkou. Zanechajte nám správu.
Kde nás nájdete Pod Sokolice 12, 01 Trenčín v blízkosti MAXu, hneď vedľa Piano clubu. Otváracie hodiny predajne Po — Pi: — So — Ne: Zatvorené. Dostupnosť autom: Parkovanie je možné priamo pred predajňou.
Dostupnosť MHD: Pobočka sa nachádza medzi zastávkou Braneckého a Legionárskou. Identifikátor pobočky: Výdajné a podacie miesto.
Zásielky do 10kg a súčtom strán do cm. Služba Reklamačný asistent.
Na tejto pobočke môžete platiť kartou. Na možnosť vyzdvihnutia upozorníme bezplatnou SMS. Vždy všetko robíme pre vašu spokojnosť! Informácie pre príjemcov Informácie pre odosielateľov Spolupracujte s nami. V Trenčíně zanechali originální doklad o své přítomnosti na území Slovenska. Památný nápis na svislé stěně hradní skály připomíná vítězství císaře Marca Aurelia a jeho adoptovaného syna Commoda nad Kvády v roce našeho letopočtu v Laugaríciu.
Podle latinského textu nápisu tehdy v Trenčíně bojovalo vojáků II. legie pod vedením legáta Maximiana. Za Velkomoravské říše patřil Trenčín k Nitranskému knížectví. Převážná část středního Pováží se stala součástí Uherska pravděpodobně kolem roku Trenčín byl nejprve sídlem pohraničního županstva, později centrem trenčínské královské stavovské župy.
V kronikách z století se vzpomíná provincie Vag, zaujímající širší území kolem Trenčína. Střediskem provincie byl pravděpodobně Trenčínský hrad. Jeho nejstarší dodnes stojící část — kamenná věž, datovaná také do století — souvisí z typologické stránky s podunajskou oblastí, kde se vyskytují takové věže na švábských, bavorských a rakouských hradech. Trenčínu je z nich zeměpisně nejbližší Hainburg ve východní části Rakouska nedaleko hranic se Slovenskem.
Počátky města pod mohutným hradem lze hledat v trhové vsi zmiňované v roce na staré cestě od brodu přes Váh pod kopcem Brezina, nad kterým na plošině v prudkém svahu dodnes stojí farní kostel. Součástí většího sídlištního komplexu byl i biskupský dvorec — Trenčianske Biskupice. Dějiny hradu a osudy města byly v následujících stoletích úzce spjaty.
Během vpádu na území Slovenska v roce zpustošili město Tataři. K jeho novému rozkvětu došlo po roce , kdy se hrad dostal do vlastnictví významného velmože Petra Čáka — , a zejména koncem století, když se jeho syn Matúš Čák stal pánem téměř celého území dnešního Slovenska. V období středověku získal Trenčín různé výsady a práva. V roce byli obyvatelé osvobozeni od placení mýtného.
Král Zikmund povýšil roku Trenčín na svobodné královské město se stejnými právy, jaké užívali obyvatelé Budína. Městu se nevyhnuly mnohé katastrofy a často trpělo válkami. V bojích Ferdinanda Habsburského proti Janovi Zápolskému dobyl císařský generál Johann von Katzianer v roce město i hrad. V polovině století muselo město odolávat nájezdům Turků. Jejich největší výpad proti městu během Rakousko-turecké války dne 2.
října obyvatelé odrazili. Ve století zde vznikl kostel, v století pak klášter. Ve druhé polovině století se Trenčín stal významným obchodním a průmyslovým centrem středního Pováží, vzniklo několik podniků, peněžních ústavů, postavili železnici. Výstavba povážské železnice po mnoha průtazích započala až v roce , ale po dosažení Nového Mesta nad Váhom 1.
června se zase pro nedostatek peněz zastavila. Za dva roky dubna se železniční trať prodloužila do Istebníku , přičemž nádraží v Istebníku se úředně jmenovalo Trenčín. Trať z Istebníku do Žiliny měli postavit podle smlouvy od ledna do října , tedy za deset měsíců.
Koncem října byla trať hotova, vlaky rozvezly budoucí zaměstnance po trati; října projely zvláštní vlaky s ministrem a stovkami hostů až do Žiliny, kde v upravené výhřevně zakončil slavnost banket pro hostů, který organizoval bratislavský hoteliér Palugyai. Hospodářský význam povážské železnice, připojené v Žilině na Košicko-bohumínskou dráhu , zvýšilo to, že se současně postavila i železniční trať Sereď — Galanta , a tak měl Trenčín přímé spojení s Vídní i Budapeští , na severu s celým územím župy.